O Norsku musíte vědět hlavně jednu věc: zaplatit tu nemůžete. Nenajdete tu žádnou závoru, u které byste zastavili, žádnou budku, pruh pro hotovost ani platební terminál. Každé mýtné místo v zemi je otevřená brána: projedete pod ní plnou rychlostí a systém mezitím vyfotí vaši registrační značku, nebo načte čip na čelním skle.
Norské mýtné tedy sami neplatíte. Systém vás identifikuje a potom přijde faktura. Ovlivnit to můžete jen ve dvou chvílích: před přejezdem hranice, nebo až dorazí účet. Na tomto prostém principu stojí všechno, co najdete dál.
A druhá věc: systém tu není jeden, ale čtyři. Každý se účtuje zvlášť a každý vás dohledá jinak.
| Systém | Za co platíte | Jak vás dohledá | Co můžete ovlivnit |
|---|---|---|---|
| Silniční mýto (AutoPASS) | Průjezdy městskými mýtnými okruhy a jednotlivými mýtnými místy na silnicích, mostech a v tunelech | SPZ nebo čip na čelním skle | Smlouva AutoPASS: sleva 20 % |
| Trajekty (AutoPASS pro trajekty) | Samotnou přepravu na státních silničních trajektech | Čip nebo SPZ načtená při najetí na palubu | Smlouva s předplatbou: sleva 40 až 50 % |
| Poplatek za pneumatiky s hroty | Jízdu na pneumatikách s hroty v některých městech | SPZ v obecní databázi | Zaplaťte denní, měsíční nebo sezonní poplatek |
| Dohledání v registru | To, že vás systém nezná | Registr vozidel v zemi, kde je vůz registrován | Zaregistrujte se předem a poplatek odpadne |
O posledním řádku skoro nikdo nepíše, přitom se tato položka řeší nejsnáz a nejlevněji. Norsko si účtuje poplatek za to, že musí zjišťovat, kdo jste. Stačí deset minut papírování před cestou a poplatek odpadne.
Všechny částky uvádíme v norských korunách (NOK) tak, jak je zveřejňují sami provozovatelé a stát. Ověřili jsme je v srpnu 2026. Norsko nepoužívá euro, takže pokud jinde narazíte na částky v eurech, jde jen o přibližný přepočet, ne o oficiální sazbu.
Jak funguje mýto v Norsku přes AutoPASS
AutoPASS je celostátní elektronický mýtný systém, který spravuje norský silniční úřad Statens vegvesen. Peníze ale nevybírá jeden státní úřad, nýbrž pět regionálních mýtných společností: Bompengeselskap Nord, Ferde, Fjellinjen, Vegamot a Vegfinans. Fjellinjen má na starosti Oslo a Akershus, ostatní si mezi sebou rozdělují zbytek země.
Kolik zaplatíte, určuje hmotnost vozidla a jeho kategorie. To druhé kritérium je zajímavější, než se na první pohled zdá.
Vozidla s největší povolenou hmotností do 3 500 kg a hlavně všechna vozidla kategorie M1 bez ohledu na hmotnost. M1 znamená vozidlo pro přepravu osob s nejvýše osmi místy k sezení kromě místa řidiče.
Vozidla nad 3 500 kg, s výjimkou vozidel M1, která mají platnou uživatelskou smlouvu a mýtný čip. Tarifní skupina 2 je několikanásobně dražší než skupina 1.
S platnou uživatelskou smlouvou a čipem máte slevu 20 % na mýtné na většině mýtných míst, sleva je ale určena pro tarifní skupinu 1. Nejde o plošnou celostátní slevu na všechny mýtné brány.
Elektromobily a vozidla na vodík dostávají slevu 30 až 100 % a její výše se neurčuje celostátně, ale podle jednotlivých mýtných projektů. Někde neplatí nic, v Oslu platí sníženou sazbu.
Pravidlo M1 může majitele těžkého obytného vozu přijít draho
Když obě tarifní skupiny porovnáte, objevíte nenápadnou past. Obytný vůz nad 3 500 kg registrovaný jako M1 patří do levné tarifní skupiny, ale jen pokud má platnou uživatelskou smlouvu a čip. Bez nich spadne do tarifní skupiny 2 a za každý průjezd platí sazbu pro těžká vozidla. V Chorvatsku a Dánsku vám vyřízené papíry přinesou nanejvýš procentní slevu. V Norsku u této jediné třídy vozidel rozhodují o tom, do které tarifní skupiny vůbec spadáte.
Ještě dvě důležité podrobnosti. U vozidel nad 3 500 kg registrovaných na firmu nebo používaných k podnikání je čip povinný, ne dobrovolný, a to i se zahraniční registrací. Druhá podrobnost: sazby jsou standardně odstupňované podle vlivu na životní prostředí. Na stejné bráně zaplatí benzinové, naftové a elektrické auto každé jinou částku. Systém sazbu přiřadí automaticky podle údajů o vozidle. U těžkých vozidel hraje stejnou roli emisní třída EURO.
Tři možnosti pro auto se zahraniční SPZ
Tady se nejvíc rozhoduje o tom, kolik vás Norsko bude stát, a tady se také plete většina cestovních průvodců. Auto se zahraniční registrací může do Norska přijet ve třech situacích a každá vyjde jinak.
1. Nic nezařídíte a zaplatíte nejvíc
Kamery přečtou vaši SPZ, mýtná společnost dohledá vlastníka přes registr vozidel v zemi, kde je vůz registrován, a fakturu pošle poštou na adresu uvedenou v registru. Platíte plnou sazbu bez slevy a navíc poplatek za dohledání v registru, který je na faktuře uveden jako samostatná položka a odpovídá skutečným nákladům na dohledání. Jeho výše závisí na zemi registrace: k 1. 5. 2025 činila zhruba od 5,10 € u německé SPZ do 14,00 € u rakouské.
2. Založíte si účet Epass24 a poplatek odpadne
Když vozidlo předem zaregistrujete online (čip k tomu nepotřebujete), systém už ví, kdo jste. Poplatek za dohledání odpadne, systém vám přiřadí správnou emisní třídu a poplatky můžete průběžně sledovat, takže nemusíte čekat na to, s čím faktura přijde. Sleva 20 % tu ale není, protože je vázaná na smlouvu s čipem.
3. Uzavřete smlouvu AutoPASS s čipem pro návštěvníky a zaplatíte nejméně
Získáte slevu 20 % na každý průjezd, správnou ekologickou sazbu a nárok na měsíční stropy. Háček je v načasování: čip vám pošlou poštou a na hranici si ho vyzvednout nelze, takže ho musíte objednat ještě před odjezdem.
Čtvrtá možnost neexistuje a „vyřeším to na místě“ není řešení
Protože nikde nejsou závory, není na místě co řešit. Na hranici nic nekoupíte, mýtné nikde v Norsku nezaplatíte v hotovosti a čip pro návštěvníky chodí poštou, ne přes přepážku. Pokud přes hranici přejedete a nemáte nic zařízeno, zvolíte tím první možnost a rozhodnuto bude dřív, než uvidíte první mýtnou bránu.
Fakturaci vozidel registrovaných mimo Norsko zajišťují dva pověření zprostředkovatelé: Epass24, provozovaný společností Fremtind Service, a Euro Parking Collection. Ani jeden z nich není inkasní agentura, která by vymáhala dluhy na vlastní účet. Oba jsou autorizovaní poskytovatelé služeb a fakturují jménem norských mýtných společností. To se hodí vědět, až vám pár měsíců po dovolené přijde dopis od firmy, kterou neznáte.
Kdy přijde faktura a co na ní najdete
Nejčastější stížnost na norské mýtné se netýká výše částky, ale zpoždění. Vysvětlení je jednoduché: poplatky se sčítají po celý měsíc a obvykle se fakturují v měsíci následujícím. Někdy se navíc průjezdy k fakturačnímu zprostředkovateli dostanou pozdě a účet se tím ještě odsune. Když faktura dorazí dlouho po návratu domů, je to normální a nic špatného to neznamená.
U půjčeného auta přibývá další poplatek, a to drahý
Pokud řídíte pronajaté nebo leasingové vozidlo se zahraniční značkou a nezaregistrovali jste ho sami, faktura jde půjčovně nebo leasingové společnosti, která si pak může připočíst vlastní administrativní poplatek za to, že fakturu vyřídí a přeúčtuje vám ji. Za jediný průjezd tak můžete zaplatit mýtné, poplatek za dohledání a navíc administrativní poplatek půjčovny. Celý řetězec přerušíte jedině tak, že vozidlo před cestou zaregistrujete sami.
Městské mýtné okruhy: dvě pravidla, která účet sníží
Většina návštěvníků se se systémem setká na takzvaném bomringu, tedy mýtném okruhu kolem města. V Oslu a Akershusu ho spravuje Fjellinjen a jeho zveřejněné sazby za jeden průjezd, platné od 1. ledna 2026, jsou tyto:
| Vozidlo | Mimo špičku | Ve špičce |
|---|---|---|
| Benzinové auto nebo plug-in hybrid do 3 500 kg | 38 NOK | 47 NOK |
| Naftové auto do 3 500 kg | 42 NOK | 50 NOK |
| Elektromobil do 3 500 kg | 21 NOK | 26 NOK |
| Elektrická dodávka (N1) | 0 NOK | 0 NOK |
| Nad 3 500 kg, EURO 5 a starší | 161 NOK | 223 NOK |
| Nad 3 500 kg, EURO 6 | 109 NOK | 162 NOK |
| Nad 3 500 kg, bezemisní nebo na plyn | 0 NOK | 0 NOK |
Špička trvá 6:30–9:00 a 15:00–17:00, o sobotách, nedělích ani státních svátcích se ale neuplatňuje. Po celý červenec se navíc úplně ruší, takže hlavní norský prázdninový měsíc je zároveň nejlevnější dobou pro průjezd Oslem.
Výslednou částku snižují dvě pravidla. V praxi je důležité hlavně to, čím se od sebe liší:
Hodinové pravidlo platí automaticky a bez čipu
Za všechny průjezdy stejným okruhem během jedné hodiny zaplatíte jen jednou. Vnitřní okruh a okruh Oslo se přitom berou společně, městská hranice zvlášť. Od 1. září 2023 k tomu není potřeba smlouva AutoPASS ani čip: pravidlo platí pro všechny, včetně zahraničních SPZ. Průvodci, kteří dodnes tvrdí, že čip potřebujete, vycházejí ze zastaralých informací.
Měsíční strop bez smlouvy nedostanete a v tom je rozdíl
Jakmile v kalendářním měsíci zaplatíte 60 průjezdů městskou hranicí nebo 120 průjezdů okruhem Oslo či vnitřním okruhem, další průjezdy v tom měsíci jsou zdarma. Tento strop už ale smlouvu AutoPASS vyžaduje. Bez smlouvy platíte i po jeho dosažení.
Mýtné okruhy mají i další norská města. Každý spravuje jiná mýtná společnost a každý má svůj tarif i měsíční strop. Přehled tu neuvádíme: spolehlivé sazby jednotlivých měst zveřejňují jen samy mýtné společnosti, celostátní přehled neexistuje a čísla ze srovnávacích webů bývají zastaralá.
Kdo je od norského mýtného osvobozen?
Na rozdíl od většiny zemí s mýtným zveřejňuje Norsko podrobný seznam výjimek. Jedna položka z něj se týká i běžných cestovatelů.
Motocykly a mopedy na automatických mýtných branách neplatí
Jde o skutečné osvobození, ne o levnější kategorii, a platí automaticky, bez žádosti. Je to podstatný rozdíl oproti Chorvatsku a Itálii, kde motocykl jen spadá do nejnižší placené třídy.
Cyklisté, chodci a spolujezdci neplatí nic
Poplatek se váže na vozidlo, takže spolujezdci podle obecného pravidla nic neplatí.
Vozidla záchranných složek ve službě: osvobozena, ale na žádost
Nárok mají označená i neoznačená vozidla záchranných složek ve službě, a to na základě žádosti.
Veřejná doprava v pravidelném provozu: osvobozena na žádost
S výjimkou některých projektů, které nahrazují trajekty.
Držitelé parkovacího průkazu pro osoby se zdravotním postižením, jen v městských okruzích
S platným obecním parkovacím průkazem pro osoby se zdravotním postižením jste osvobozeni od mýtného v mýtných okruzích kolem měst. Průkaz musí platit nejméně dva roky a jméno na něm se musí shodovat se jménem v uživatelské smlouvě.
Výjimku na žádost dostanete jen s čipem
Tady lidé nejčastěji narazí: kdo chce využít některou z výjimek na žádost, musí už mít uživatelskou smlouvu s poskytovatelem mýtných služeb a elektronický mýtný čip. Výjimka se uplatňuje přes smlouvu, takže ji nelze dodatečně použít na fakturu za průjezd, který proběhl bez ní.
Všimněte si, co na seznamu chybí. Není tu výjimka pro turisty ani nic, co by záviselo na státní příslušnosti. A elektromobily osvobozeny nejsou: podle projektu mají slevu 30 až 100 % a v Oslu prostě platí.
Trajekty: druhý systém, druhý účet
Na trasách mezi západními fjordy trajekt silnici nenahrazuje. Trajekt je silnicí a objížďka často neexistuje. Státní silniční trajekty mají v Norsku samostatný systém zpoplatnění s vlastním účtem, vlastními pravidly pro čipy i vlastními slevami. Silniční smlouva AutoPASS proto sama o sobě na trajekty neplatí.
| Jak platíte | Co získáte |
|---|---|
| Smlouva s předplatbou (platíte předem, vozidlo je propojené s účtem) | Sleva 40 až 50 %, největší sleva v celém norském systému |
| Čip schválený pro AutoPASS bez smlouvy s předplatbou | Sleva 10 % |
| FerryPay nebo SoftPay | Bez slevy, ale bez faktury a bez poplatku za fakturu |
| Nic z toho | Faktura poštou vlastníkovi vozidla, plus poplatek 35 NOK za fakturu |
Sleva 40 až 50 % je zdaleka nejvyšší, jakou v norském systému silničních poplatků získáte. Pokud vede vaše trasa po západním pobřeží, vyplatí se smlouvu uzavřít.
Jednu věc vám neřekneme, protože ji neříká ani Norsko
Zda může majitel vozidla se zahraniční registrací uzavřít smlouvu s předplatbou pro trajekty a získat slevu 40 až 50 %, provozovatel na svých stránkách neuvádí. Spousta cestovatelských webů tvrdí, že ano. My ale nebudeme opakovat nic, co provozovatel sám neuvádí. Pokud s touto slevou při plánování trasy počítáte, ověřte si to nejdřív přímo u služby AutoPASS ferje. Jisté je, že vozidlo bez čipu a bez smlouvy dostane fakturu s poplatkem 35 NOK navíc.
Poplatek za pneumatiky s hroty není mýtné
Třetí ze čtyř systémů lidi zaskočí právě proto, že vypadá jako mýtné, a přitom jím není. Několik norských měst vybírá piggdekkgebyr, obecní poplatek za jízdu na pneumatikách s hroty ve městě. Není to silniční mýtné, přes čip AutoPASS se neplatí a spravuje ho obec, ne mýtná společnost.
V Oslu trvá sezona od 1. listopadu 2026 do 4. dubna 2027 a poplatek se neprokazuje nálepkou, ale eviduje se elektronicky k registrační značce vozidla.
| Vozidlo | Den | Měsíc | Sezona |
|---|---|---|---|
| Běžná vozidla | 35 NOK | 450 NOK | 1 400 NOK |
| Nad 3,5 tuny | 70 NOK | 900 NOK | 2 800 NOK |
Jízda na hrotech bez platné registrace stojí 750 NOK. Oslo uznává platnou registraci ze Stavangeru, Bergenu, Kristiansandu nebo Trondheimu, takže se nemusíte registrovat v každém městě zvlášť.
Jednu věc ale Oslo neuvádí: jeho anglická stránka nevysvětluje, zda poplatek platí i vozidla se zahraniční registrací. Poplatek se váže na pneumatiky a SPZ a výjimka pro zahraniční značky není nikde uvedena. Rozumnější je proto počítat s tím, že se vás týká. Pokud přijedete na hrotech, zaregistrujte se a těch 35 norských korun zaplaťte. Riskovat se nevyplatí.
Má Norsko dálniční známku?
Nemá. Ze všech evropských zemí má Norsko k systému dálničních známek asi nejdál. Dálniční známka je předem koupené právo užívat silnice po určitou dobu; Norsko účtuje za každý průjezd, dodatečně, a předem neprodává vůbec nic. Oba modely jsou ze své podstaty protichůdné. Norskou dálniční známku byste proto hledali marně: neexistuje a nikdo vám ji neprodá.
V praxi to znamená, že na hranici po vás Norsko nechce nic a potom docela dost. Předem si nevyřizujete povolení, ale identifikaci vozidla: registraci Epass24 nebo smlouvu AutoPASS, aby systém věděl, kdo jste, ještě než vás začne fotit.
Pravidla, na která doplácejí zahraniční řidiči
Norské poplatky jsou automatické, tresty ale ne. Pokuty jsou nejvyšší v Evropě a rychlostní limity jsou nižší, než většina návštěvníků čeká.
Mimo obec platí 80, ne 90, a tento omyl vás přijde draho
Obecné limity v Norsku jsou 50 km/h v obcích a zastavěných oblastech a 80 km/h mimo ně a platí všude, kde není značeno jinak. Řidič, který přijede ze Švédska, z Německa nebo z Pobaltí a na běžné silnici mimo obec počítá s devadesátkou, jede automaticky příliš rychle. Limity se v Norsku stanovují po desítkách, od 30 do 110 km/h. 110 km/h je absolutní maximum a platí jen na osvětlených dálnicích vysokého standardu. Rychleji než 110 km/h nesmíte jet na žádné norské silnici.
Pokuty stanoví zákonný sazebník pokut ukládaných na místě. Od 15. února 2026 se zvýšily a aktuálně vypadají takto:
| Překročení | Kde je limit 60 a méně | Kde je limit 70 a více |
|---|---|---|
| +5 km/h | 1 250 NOK | 1 250 NOK |
| +10 km/h | 3 350 NOK | 3 350 NOK |
| +15 km/h | 5 950 NOK | 5 350 NOK |
| +20 km/h | 8 650 NOK | 7 450 NOK |
| +25 km/h | 13 450 NOK | 10 100 NOK |
| +30 km/h | (mimo sazebník) | 13 450 NOK |
| +35 km/h | (mimo sazebník) | 16 050 NOK |
Na dálnici s limitem 90 a více stojí překročení o 36 až 40 km/h 16 700 NOK. To je strop zjednodušeného sazebníku. Nejvyšší souhrnná pokuta ukládaná na místě činí 29 100 NOK. Nad touto hranicí se případ už na místě neřeší a jde k soudu. Čeká vás ztráta řidičského oprávnění a hrozí i trest odnětí svobody. Za nepřipoutaného spolujezdce mladšího 15 let zaplatíte samostatně 3 600 NOK.
V tabulce je jedna neobvyklá věc: při stejném překročení je pokuta vyšší na pomalé silnici než na rychlé. Překročení o 25 km/h v padesátce stojí 13 450 NOK, stejné překročení na devadesátce 10 100 NOK.
Norský limit alkoholu v krvi je 0,2 promile, jeden z nejpřísnějších v Evropě a tak nízký, že v praxi platí: vůbec nepít, žádná tolerance. Policie ho při silničních kontrolách nebere na lehkou váhu.
Norský zákon žádné období zimních pneumatik nezná. Vozidlo musí mít dostatečnou přilnavost odpovídající podmínkám, v případě potřeby se zimními pneumatikami. Povinnost se tedy řídí počasím, ne kalendářem, a může vás zastihnout v září stejně jako v lednu.
V zimě nejméně 3 mm u auta do 3 500 kg, oproti 1,6 mm v letním období. Pneumatika, se kterou můžete v létě jezdit, nemusí v norské zimě vyhovovat předpisům.
Pneumatiky s hroty se nesmí používat od prvního pondělí po velikonočním pondělí do 31. října, pokud to podmínky nevyžadují. V krajích Nordland, Troms a Finnmark je zakázané období kratší, od 1. května do 15. října. Protože začátek závisí na Velikonocích, nepřipadá každý rok na stejné datum.
Norsko je v EHP, ne v EU, a to má dva důsledky
Evropská směrnice o přeshraničním vymáhání dopravních přestupků se na Norsko nevztahuje, takže pokutu je přes hranice těžší vymoci, než kdyby šlo o členský stát EU. Nevykládejte si to ale tak, že „domů vás nic nedoběhne“, protože to platí jen pro pokuty. Mýtné a jízdné na trajektech nejsou pokuty: jsou to poplatky, které se do zahraničí běžně fakturují přes pověřené zprostředkovatele, a přes hranice to funguje naprosto spolehlivě. Rychlost se navíc hlídá hustou sítí kamer včetně úsekového měření, které rychlost vyhodnocuje na celém úseku, ne v jednom bodě.
Cesta autem do Norska z Česka
Na cestě autem do Norska z Česka potřebujete dálniční známku jen doma. Česko používá elektronickou dálniční známku vázanou na SPZ, německé dálnice jsou ale pro osobní auta zdarma a Švédsko ani Dánsko nemají dálniční známku ani mýto na silniční síti. V Dánsku se platí za dva velké mosty, a to za každý přejezd, pokud přes ně vaše trasa vede, a ve Švédsku zaplatíte kongesční daň při průjezdu Göteborgem nebo Stockholmem a poplatek na třech mostech. Pokud z Norska pokračujete dál na jih, dálniční známky vás čekají v těchto zemích:
Na jih k Alpám
Časté dotazy
Jak se platí mýtné v Norsku?
Automaticky a za každý průjezd. Všechny mýtné brány jsou bez závor a bez hotovosti: kamera přečte vaši SPZ, případně systém při průjezdu načte čip na čelním skle, a poplatek vyúčtuje dodatečně. Nemáte kde zastavit a na místě zaplatit nelze. Mýtné vybírá pět regionálních mýtných společností v rámci celostátního systému AutoPASS.
Jsou v Norsku placené silnice?
Ano, a hodně. Platí se v městských mýtných okruzích kolem Osla a dalších měst a na jednotlivých silnicích, mostech a v tunelech v rámci samostatných mýtných projektů. K tomu si zvlášť účtují státní silniční trajekty a několik měst vybírá poplatek za jízdu na pneumatikách s hroty. Platí se tedy v několika samostatných systémech, ne v jednom.
Kolik stojí cesta autem do Norska?
Jednu celkovou částku nelze uvést, protože záleží na trase. Počítejte s mýtným za průjezdy AutoPASS, s jízdným na státních silničních trajektech, v některých městech s poplatkem za pneumatiky s hroty a na cestě přes Dánsko s mýtným za velké mosty, pokud přes ně pojedete. Smlouva AutoPASS snižuje mýtné osobního auta na většině mýtných míst o 20 % a smlouva s předplatbou jízdné na trajektech o 40 až 50 %. Konkrétní sazby pro Oslo najdete v tabulce výše.
Potřebuji do Norska dálniční známku?
Ne, žádná neexistuje. Dálniční známka se kupuje předem na určitou dobu; Norsko účtuje za každý průjezd dodatečně a předem neprodává nic. Před cestou nemusíte shánět povolení, vyplatí se ale zařídit registraci, aby vás systém poznal a neúčtoval vám poplatek za dohledání.
Jak zaplatit norské mýtné se zahraniční SPZ?
Na místě neplatíte, přijde vám faktura. Máte tři možnosti: nic nezařídíte a dostanete poštou fakturu v plné sazbě a navíc s poplatkem za dohledání v registru; založíte si účet Epass24 předem a poplatek za dohledání odpadne; nebo uzavřete smlouvu AutoPASS s čipem pro návštěvníky a k tomu získáte slevu 20 % na každý průjezd. Čip je nutné objednat před cestou.
Co je poplatek za dohledání v registru a jak se mu vyhnout?
Platíte ho za dohledání vlastníka v registru vozidel státu, kde je auto registrováno, pokud vás Norsko ještě nezná. Připočítává se k mýtnému a na faktuře je uveden zvlášť. K 1. 5. 2025 se pohyboval zhruba od 5,10 € u německé SPZ do 14,00 € u rakouské. Založení účtu Epass24 nebo smlouva AutoPASS ho úplně odstraní.
Kde získat čip AutoPASS? Dostanu ho na hranici?
Na hranici ne. Čip pro návštěvníky vám pošlou poštou, takže ho musíte objednat ještě před odjezdem. Nevyzvednete si ho na žádné přepážce, ve stánku ani na hraničním přechodu, a protože mýtné brány nemají závory, není co kupovat ani po příjezdu.
Jak dlouho trvá, než přijde norská faktura za mýtné?
Déle, než většina lidí očekává. Poplatky se sčítají za celý měsíc a obvykle se fakturují v následujícím měsíci. Průjezdy se navíc k fakturačnímu zprostředkovateli někdy dostanou pozdě, což fakturu dál zdrží. Faktura, která dorazí dlouho po návratu domů, je normální.
Jak je to s půjčeným autem?
Mýtné se vyměřuje podle SPZ, takže pokud jste vozidlo sami nezaregistrovali, faktura přijde půjčovně nebo leasingové společnosti, která si může připočíst vlastní administrativní poplatek za to, že fakturu vyřídí a přeúčtuje vám ji. Za jediný průjezd tak můžete zaplatit mýtné, poplatek za dohledání a navíc administrativní poplatek. Zabráníte tomu registrací vozidla před cestou.
Kolik stojí mýtný okruh v Oslu?
Podle sazeb společnosti Fjellinjen, které platí od 1. ledna 2026, zaplatí benzinové auto nebo plug-in hybrid do 3 500 kg 38 NOK mimo špičku a 47 NOK ve špičce, naftové auto 42 a 50 NOK a elektromobil 21 a 26 NOK. Špička trvá 6:30–9:00 a 15:00–17:00, ale ne o víkendech, o státních svátcích ani po celý červenec.
Zaplatím dvakrát, když okruhem v Oslu projedu dvakrát během hodiny?
Ne. Za všechny průjezdy stejným okruhem během jedné hodiny zaplatíte jen jednou. Dodejme, že vnitřní okruh a okruh Oslo se počítají společně a městská hranice zvlášť. Od 1. září 2023 k tomu nepotřebujete čip ani smlouvu, takže pravidlo platí i pro zahraniční SPZ. Průvodci, kteří tvrdí, že čip potřebujete, vycházejí ze zastaralých informací.
Je v Oslu měsíční strop pro mýtné?
Ano, ale jen se smlouvou. Po 60 placených průjezdech městskou hranicí Osla nebo 120 průjezdech okruhem Oslo či vnitřním okruhem v kalendářním měsíci jsou další průjezdy zdarma. Měsíční strop vyžaduje smlouvu AutoPASS a v tom se liší od hodinového pravidla: jedno platí automaticky pro všechny, na druhé musíte mít smlouvu.
Platí elektromobily v Norsku mýtné?
Platí, ale se slevou. Bezemisní vozidla mají slevu 30 až 100 % a její výše se stanovuje podle mýtného projektu, ne celostátně, takže se opravdu liší podle toho, kudy jedete. V Oslu platí elektromobil mimo špičku 21 NOK, elektrická dodávka kategorie N1 tam neplatí nic.
Platí se v Norsku mýtné za motocykl?
Ne. Motocykly a mopedy na automatických mýtných branách neplatí, a to automaticky, bez jakékoli žádosti. Jde o skutečné osvobození, ne o levnější kategorii, což je neobvyklé: v Chorvatsku a Itálii motocykl platí, jen méně.
Můj obytný vůz má přes 3 500 kg. Jakou sazbu zaplatím?
Záleží čistě na papírech. Tarifní skupina 1, sazba pro osobní auta, zahrnuje vozidla do 3 500 kg a všechna vozidla M1 bez ohledu na hmotnost, u těch těžkých ale jen tehdy, mají-li platnou uživatelskou smlouvu a čip. Bez nich spadne obytný vůz nad 3 500 kg do tarifní skupiny 2 a za každý průjezd platí sazbu pro těžká vozidla.
Jak se platí norské trajekty a dostanu slevu?
Trajekty jsou samostatný systém se samostatným účtem. Smlouva s předplatbou dává slevu 40 až 50 %, samotný schválený čip 10 %, FerryPay a SoftPay slevu nedávají, ale ušetří vám poplatek za fakturu. Když nemáte nic z toho, přijde vlastníkovi vozidla faktura poštou plus poplatek 35 NOK. Zda může smlouvu s předplatbou uzavřít majitel vozidla se zahraniční registrací, provozovatel neuvádí. Zeptejte se ho proto přímo a nevěřte cestovatelským webům, které to tvrdí.
Co je poplatek za pneumatiky s hroty a týká se i mě?
Je to obecní poplatek za jízdu na pneumatikách s hroty v některých městech, ne mýtné, a čip AutoPASS ho nepokrývá. V Oslu platí od 1. listopadu 2026 do 4. dubna 2027 a stojí 35 NOK na den, 450 NOK na měsíc nebo 1 400 NOK na sezonu, vozidla nad 3,5 tuny platí dvojnásobek. Za jízdu na hrotech bez registrace hrozí 750 NOK. Anglická stránka Osla neuvádí, zda ho platí i vozidla se zahraniční SPZ, a výjimka pro ně není nikde uvedena, takže počítejte s tím, že se vás týká.
Jaká je maximální povolená rychlost v Norsku?
50 km/h v obcích a 80 km/h mimo ně, pokud není značeno jinak. Nejvyšší rychlost kdekoli v zemi je 110 km/h, a to jen na osvětlených dálnicích vysokého standardu. Právě obecný limit 80 km/h se návštěvníkům často prodraží, protože ve velké části Evropy se na srovnatelné silnici jezdí 90 nebo 100.
Jak vysoké jsou norské pokuty za rychlost?
Nejvyšší v Evropě a 15. února 2026 se znovu zvýšily. Jen 25 km/h nad limit v padesátce stojí 13 450 NOK, strop sazebníku pokut ukládaných na místě je 16 700 NOK a nejvyšší souhrnná pokuta na místě 29 100 NOK. Nad touto hranicí jde případ k soudu a čeká vás ztráta řidičského oprávnění, případně i trest odnětí svobody. Pozor také na to, že při stejném překročení je pokuta vyšší na pomalé silnici než na rychlé.
Doběhne mě nezaplacené norské mýtné i doma?
Ano, a je důležité to neplést s pokutami. Norsko je v EHP, ne v EU, takže unijní mechanismus přeshraničního vymáhání pokut se na něj nevztahuje. Mýtné a jízdné na trajektech nejsou pokuty: jsou to poplatky, které se do zahraničí běžně fakturují přes pověřené zprostředkovatele, a přes hranice to funguje naprosto spolehlivě.
