Dálniční známky v Evropě: přehled zemí pro rok 2026
Dálniční známku znáte z domova, jenže za hranicemi platí v každé zemi jiná pravidla. V roce 2026 ji pro osobní auta vyžaduje devět evropských zemí: Česko, Slovensko, Rakousko, Maďarsko, Slovinsko, Švýcarsko, Rumunsko, Bulharsko a Moldavsko. Na této stránce najdete kompletní přehled: které země, jaká pravidla a co se mění na každé hranici. Známky pro sedm z devíti zemí koupíte u nás jedním nákupem, rovnou na registrační značku, takže máte celou trasu vyřešenou ještě před odjezdem.
Ve všech ostatních evropských zemích jsou dálnice pro osobní auta buď zdarma, nebo se na nich platí mýtné podle ujeté vzdálenosti na mýtnicích a mýtných branách; časovou známku tam nenajdete. Pokud si chcete princip zopakovat od začátku, náš průvodce co je dálniční známka ho vysvětlí za dvě minuty.
Všech devět zemí spojuje jediná myšlenka: platíte za čas, ne za ujeté kilometry. Všechno ostatní se liší: jak se známka jmenuje, na kterých silnicích platí, na jak krátkou dobu si ji můžete koupit a co udělá kamera, když registrační značka v databázi chybí. Berte proto každou z nich jako samostatný produkt, protože přesně tím je.
Mapa dálničních známek vypadá jinak, než by většina řidičů čekala. Německo a Francie, na které se řidiči ptají nejčastěji, žádnou dálniční známku nemají. Rumunsko a Bulharsko ji naopak vyžadují i daleko od dálnic, na běžných silnicích mezi městy, a Švýcarsko neprodává nic kratšího než roční známku. Zahraniční řidiči dostávají pokuty nejčastěji proto, že si pravidla z jedné země automaticky přenášejí do další.
všechny silnice, jen vozidla se zahraniční registrací
K tabulce dvě poznámky. Lichtenštejnsko nic navíc nevyžaduje: jeho dálniční úsek pokrývá švýcarská známka. A celá tabulka platí pro vozidla do 3,5 t; nákladní auta, autobusy a mnoho těžších obytných vozů spadají do úplně jiných systémů, kterým se věnujeme níže.
Ze sloupce „Forma“ je vidět, že éra nálepek končí: sedm z devíti zemí nálepku na čelní sklo úplně zrušilo a Rakousko ji v roce 2026 prodává naposledy. Co tento přechod znamená pro registrační značku, čelní sklo i nákup na poslední chvíli, najdete v našem srovnání elektronické známky a nálepky.
Ve Vignetimu koupíte dálniční známky pro sedm z devíti zemí jedním nákupem a během několika minut je zaregistrujeme přímo na registrační značku. V Rakousku známku nejlépe koupíte v oficiálním e-shopu ASFINAG, jak otevřeně uvádíme i níže v profilu Rakouska.
Devět zemí s dálniční známkou: přehled země po zemi
Začínáme doma, protože česká pravidla jsou měřítkem, se kterým budete ostatní země srovnávat. Dál postupujeme po trasách, kterými čeští řidiči jezdí nejčastěji: nejdřív Slovensko a Rakousko, potom cesty k Jadranu a do Alp, nakonec jihovýchod.
Českou e-známku znáte nejlépe, pro srovnání ji ale krátce shrneme: od roku 2021 je jen elektronická a platí pouze na dálnicích. Běžné silnice jsou zdarma, stejně jako vyznačené úseky bez poplatku včetně většiny Pražského okruhu D0. Pro osobní auta je k dispozici 1denní (od roku 2024), 10denní, 30denní a roční známka; roční platí 365 dní od dne, který si zvolíte, ne kalendářní rok.
Česko je zároveň ze všech devíti zemí nejštědřejší, pokud jde o výjimky: čistě elektrická auta a auta na vodík jezdí zdarma, vozidla registrovaná v zahraničí ale musí osvobození nahlásit v systému eDálnice ještě před jízdou. Přívěs vlastní známku nepotřebuje nikdy, bez ohledu na celkovou hmotnost soupravy, a motocykly ji nepotřebují vůbec. Jízda bez známky stojí na místě až 5 000 Kč (asi 205 €) a ve správním řízení až 20 000 Kč (asi 820 €). Všechny varianty platnosti najdete a známku rovnou koupíte na naší stránce o české dálniční známce.
Slovensko: platnost od libovolného dne a obchvaty zdarma
Slovenská elektronická známka (eznámka) platí na dálnicích a rychlostních silnicích ve variantách 1denní, 10denní, 30denní a 365denní; ta poslední pokrývá celý rok od libovolně zvoleného dne. Od srpna 2024 je pro osobní auta zdarma přes 200 km městských obchvatů, včetně celého bratislavského obchvatu D4, což se vyplatí vědět třeba při jednodenním výletu z Vídně do Bratislavy.
Pozor na pravidlo pro přívěsy, protože je opačné než u nás: pokud souprava auta s přívěsem přesáhne 3,5 t, potřebuje přívěs vlastní známku. Elektromobily na Slovensku výjimku nemají, platí se za všechna auta bez ohledu na pohon. Pokuty za jízdu bez známky dosahují ve správním řízení až několika stovek eur a pozdější nákup už zaznamenaný přestupek nezruší. Na naší stránce o slovenské dálniční známce si vyberete variantu platnosti a známku hned koupíte.
Rakousko: Pickerl a past 18. dne při nákupu online
Rakouská známka, místně přezdívaná Pickerl, je povinná na všech dálnicích a rychlostních silnicích a prodává se ve čtyřech variantách: 1denní, 10denní, dvouměsíční a roční. Jednodenní známka existuje jen v elektronické podobě. Známou pastí je načasování: elektronická dvouměsíční nebo roční známka koupená online v oficiálním e-shopu začne kvůli pravidlům o odstoupení od smlouvy platit nejdříve 18. den po nákupu. Jednodenní a desetidenní elektronické známky tuto lhůtu nemají, platí hned, a proto se hodí hlavně pro turisty. Rok 2026 je zároveň posledním rokem nálepky na čelní sklo: od 1. prosince 2026 bude každá rakouská známka vázaná jen na registrační značku a nálepka na rok 2026 platí ještě do 31. ledna 2027.
Vignetim rakouskou známku neprodává. Kupte si ji u státního provozovatele dálnic ASFINAG, v jeho e-shopu nebo aplikaci, případně osobně na čerpacích stanicích a v trafikách, kde platí ihned i roční elektronická známka. Vynechat ji se nevyplácí: náhradní mýtné (Ersatzmaut) na místě činí 200 € za auto a 100 € za motocykl, a kdo ho odmítne zaplatit, riskuje pokutu 300 až 3 000 €. Počítejte také s tím, že za alpské tunely a průsmyky na A9, A10, A11, A13 a S16 se platí samostatné úsekové mýtné, které známka nikdy nepokrývá.
Slovinsko: žádná denní známka a pravidlo 1,30 metru
Slovinská e-vinjeta platí na dálnicích a rychlostních silnicích a nejkratší variantou je týdenní známka. Jednodenní neexistuje, takže i na dvouhodinový průjezd do Chorvatska musíte koupit známku na sedm dní. Motocykly výjimku nemají a platí ve vlastní třídě, zhruba za polovinu toho, co platí osobní auta.
Zvláštností, která se může pěkně prodražit, je zařazení do tříd: vozidla do 3,5 t se dělí na třídy 2A a 2B podle výšky nad přední nápravou, hranicí je 1,30 m. Dodávky, mikrobusy a většina obytných vozů spadají do 2B za dvojnásobnou cenu, a kdo pro vozidlo 2B koupí známku 2A, jede, jako by žádnou neměl: hrozí mu slovinská pevná pokuta 300 €. Pro rok 2026 jsou důležité dvě věci: pobřežní rychlostní silnice H5 a H6 do Koperu a Izoly jsou od ledna 2026 bez známky a za tunel Karavanky do Rakouska se platí vlastní mýtné kolem 9 €, které žádná známka nepokrývá. Třídy a varianty platnosti najdete na naší stránce o slovinské dálniční známce, kde si známku můžete i koupit.
Švýcarsko: jeden produkt, jedna cena, čtrnáct měsíců
Švýcarsko to má maximálně jednoduché: známka je jen roční. Denní, týdenní ani měsíční varianta neexistuje, takže i jediný průjezd do Itálie vyžaduje celoroční známku. Každý ročník platí od 1. prosince předchozího roku do 31. ledna roku následujícího, tedy pevných 14 měsíců bez možnosti zvolit začátek. Od roku 2023 si vybíráte mezi klasickou nálepkou na čelní sklo a elektronickou známkou vázanou na registrační značku, a jakmile Rakousko v prosinci 2026 přejde čistě na elektronické známky, zůstane Švýcarsko poslední zemí v Evropě s nálepkou.
Za zmínku stojí tři pravidla. Motocykly platí. Každý přívěs a karavan potřebuje vlastní známku, takové pravidlo jinde v Evropě nenajdete. A tunely Gotthard a San Bernardino jsou ve známce zahrnuté bez příplatku, což je příjemný rozdíl oproti rakouským tunelům s úsekovým mýtným. Jízda bez známky stojí na místě 200 CHF a známku si stejně musíte dokoupit; Švýcarsko navíc registrační značky kontroluje i při dalším vjezdu, takže nezaplacená pokuta vás dožene při příští cestě. Švýcarská známka platí i v Lichtenštejnsku. Další podrobnosti najdete na naší stránce o švýcarské dálniční známce, kde si známku rovnou koupíte.
Rumunsko: rovinieta platí skoro na všech silnicích
Rumunská rovinieta se zdaleka netýká jen dálnic: platí na dálnicích, rychlostních silnicích i na běžných národních silnicích (DN), po kterých vede většina cest v zemi s krátkou dálniční sítí. Mimo systém jsou župní a místní silnice a také úseky národních silnic uvnitř hranic měst, mezi značkami začátku a konce města. Vyhnout se dálnici neznamená vyhnout se rovinietě a právě toto nedorozumění tu způsobuje víc pokut než cokoli jiného.
Pro osobní auta jsou k dispozici známky na 1, 10, 30 nebo 60 dní, nebo na 12 měsíců, všechny elektronické a vázané na registrační značku; u delších období systém eviduje i VIN, takže mějte po ruce malý technický průkaz. Od 1. října 2026 závisí cena také na emisní třídě Euro (vyhláška rumunského ministerstva dopravy č. 888/2026). Registrační značky v reálném čase kontroluje zhruba 110 pevných kamer a mobilní jednotky. Auta s rumunskou registrací mohou zaplatit za aktuální den až do půlnoci dne následujícího, vozidla se zahraniční značkou ale žádnou lhůtu nemají a pokutu dostanou rovnou při silniční kontrole; podle zákona č. 226/2023 činí pokuta dvoj- až čtyřnásobek roční sazby. Samostatné mýtné za dunajské mosty Fetești-Cernavodă na A2, Giurgeni-Vadu Oii a Giurgiu směrem na Ruse skončilo 1. října 2026, takže z rumunské strany jsou tyto přejezdy nyní zdarma; poplatek na přejezdu z Ruse do Giurgiu vybírá už jen Bulharsko. Varianty platnosti si porovnáte a známku rovnou koupíte na naší stránce o rumunské rovinietě.
Bulharská vinetka je od roku 2019 čistě elektronická: žádná nálepka, dokladem je registrační značka. Nováčci nejčastěji přehlížejí, kde všude platí. Elektronická známka je povinná na dálnicích i na národních silnicích mezi městy, takže „prostě pojedu mimo dálnici“ tu nefunguje; mimo systém jsou jen městské ulice. Platnost sahá od jednoho dne po celý rok a od srpna 2026 jsou všechny sazby zhruba o třetinu vyšší, než uvádí mnoho starších průvodců.
Kontroly běží nepřetržitě: v provozu je několik stovek pevných i mobilních kamer ANPR. Pokud vás kamera zachytí bez známky, můžete v rámci bulharského systému kompenzačních poplatků zaplatit na místě nebo do 14 dnů a věc tím uzavřít. Vyplatí se znát ještě jedno pravidlo: pokud souprava auta s přívěsem přesáhne 3,5 t, potřebuje přívěs ještě druhou, vlastní známku. Podrobnosti a aktuální varianty platnosti najdete na naší stránce o bulharské dálniční známce, kde známku také rovnou koupíte.
Moldavsko to má obráceně než ostatní: vinieta se týká jen vozidel registrovaných v zahraničí, domácí auta platí silniční daň v rámci registrace. Platí na celé silniční síti, kupuje se online přes státní systém e-Vinieta a prodává se na 7, 15, 30, 90 nebo 180 dní, takže pro tranzit je přirozenou volbou 7denní varianta.
Kamerové brány tu skoro nenajdete; kontroly se soustředí na hranici při výjezdu, kde se elektronický záznam ověří dřív, než vozidlo zemi opustí. Pokuty se pohybují zhruba od 115 do 460 € podle toho, jak dlouho jste jezdili bez známky. Moldavsko není členem EU, proto si k známce před přejezdem hranice vyřiďte i zelenou kartu k povinnému ručení. Všech pět variant platnosti najdete na stránce o moldavské dálniční známce.
Víc než polovina Evropy nevybírá nic, co by připomínalo známku. Kdo ví, do které skupiny země patří, má trasu napůl naplánovanou.
Pro osobní auta zdarma
Německo nemá pro osobní auta ani dálniční známku, ani mýtné: plánované mýtné Pkw-Maut v roce 2019 zastavil Soudní dvůr EU, takže nikdy nezačalo platit; mýtné Lkw-Maut platí jen nákladní auta. Polsko v roce 2023 zrušilo poplatky za osobní auta na státních dálnicích a mýtné zůstalo jen na několika soukromě provozovaných úsecích A1, A2 a A4. Belgie a Lucembursko jsou pro osobní auta bez mýtného, s výjimkou tunelu Liefkenshoek v Antverpách, který má bezplatnou objížďku. Pobaltské státy za samotné silnice nevybírají nic, až na drobnou výjimku, kterou je dobré znát: lotyšské lázeňské město Jūrmala vybírá za vjezd do vyznačené zóny 5 € na den. Ve Velké Británii se platí jen na několika mostech a za vjezd do některých měst.
Mýtné podle ujeté vzdálenosti
Francie, Itálie, Španělsko, Portugalsko, Řecko a Chorvatsko vybírají mýtné podle kilometrů na mýtnicích nebo elektronických branách: vezmete si lístek nebo projedete s palubní jednotkou a zaplatíte za to, co ujedete. Stejně to na balkánské trase funguje v Srbsku a Severní Makedonii. Turecko provozuje plně elektronický systém HGS, kde auta se zahraniční značkou potřebují účet HGS, ne známku.
Mýtné jen na vybraných místech
Nizozemsko je zdarma s výjimkou tunelu Kil (Kiltunnel) u Dordrechtu a nové spojky A24 u Rotterdamu, silnice bez závor, za kterou se platí online do tří dnů a na kterou zahraniční řidiči často doplácejí. Irsko vybírá mýtné na mýtnicích se závorami i na úsecích bez závor, včetně dálnice M50 kolem Dublinu; Island si účtuje poplatky za některé tunely; Dánsko a Švédsko jsou zdarma kromě velkých mostních přejezdů; Norsko vybírá silniční a městské mýtné automaticky podle registrační značky.
Emisní plakety nejsou dálniční známky. Francouzská Crit'Air a německá Umweltplakette jsou emisní plakety, které určují, jaká vozidla smějí vjet do nízkoemisních zón. Stojí pár eur, dokládají emisní třídu vozidla a s placením za silnice nemají nic společného. Kvůli Crit'Air se z Francie země s dálniční známkou nestane. Podrobné srovnání dálniční známky, mýtného a emisní plakety najdete v našem průvodci.
Nákladní auta, autobusy a obytné vozy: kdy platí jiná pravidla
Vše, co jsme popsali výše, platí pro vozidla do 3,5 t. Nad touto hranicí vás většina zemí s dálniční známkou přesune do úplně jiného systému: do mýtného podle ujeté vzdálenosti na bázi GPS nebo mýtných bran, jako jsou BGTOLL v Bulharsku, MYTO CZ u nás, HU-GO v Maďarsku, e-mýto na Slovensku a DarsGo ve Slovinsku. Švýcarsko vybírá vlastní poplatek za těžká vozidla a Estonsko, kde osobní auta neplatí nic, účtuje těžkým nákladním vozidlům časový silniční poplatek Teetasu. Rumunsko se k nim přidalo 1. října 2026, kdy nákladní vozidla nad 3,5 t přešla na kilometrické mýtné TollRo; autobusy zůstávají v systému rovinieta ve vlastních kategoriích. Samostatný vícestátní systém pro těžká nákladní vozidla, Eurovignette, stále existuje, ale znovu se zmenšil, když ho Nizozemsko v červenci 2026 nahradilo kilometrickým mýtným; na osobní auta se nikdy nevztahoval.
Obytné vozy si zaslouží samostatnou zmínku, protože hranice 3,5 t se u nich posouvá. V Bulharsku a na Slovensku stačí obytným vozům registrovaným jako M1 známka pro osobní auta, a to bez ohledu na hmotnost; Švýcarsko těžké obytné vozy přesouvá do poplatku za těžká vozidla a ve Slovinsku nad 3,5 t přebírá DarsGo. Pokud cestujete po Evropě s čímkoli větším než osobní auto, zkontrolujte si část o kategoriích vozidel na stránce každé země ještě před nákupem, ne až u mýtné brány.
Plánujete trasu? Pořiďte si známky ještě před odjezdem
Většina cest vede přes víc než jeden systém a hranice mezi nimi jsou přesně místa, kde padají pokuty. Pět typických tras z Česka ukazuje, jak mapa funguje v praxi:
K chorvatskému moři přes Rakousko a Slovinsko
V Rakousku potřebujete známku od ASFINAG a podle zvolené trasy platíte na A9 nebo A10 ještě úsekové mýtné. Kdo jede přes tunel Karavanky, zaplatí i jeho vlastní mýtné. Ve Slovinsku pak až k chorvatské hranici platí slovinská e-vinjeta. V Chorvatsku známky končí a začíná mýtné podle ujeté vzdálenosti. Tři země, tři různé systémy během jediného dne.
K chorvatskému moři přes Slovensko a Maďarsko
Kromě české e-známky na cestu k hranici potřebujete na této trase slovenskou dálniční známku a maďarskou e-matricu. V Chorvatsku pak platíte mýtné podle ujeté vzdálenosti. Českou a slovenskou známku koupíte u nás jedním nákupem.
Do Bulharska, Řecka nebo dál do Turecka
Na trase přes Slovensko, Maďarsko a Rumunsko potřebujete slovenskou známku, maďarskou e-matricu, rumunskou rovinietu, která platí i na národních silnicích, a bulharskou vinetku. Až k turecké hranici vede celá trasa územím EU a schengenského prostoru. Dunajské mosty jsou od 1. října 2026 z rumunské strany zdarma, Bulharsko ale na zpáteční cestě z Ruse do Giurgiu dál vybírá poplatek. Klasická alternativa vede místo Rumunska přes Srbsko, kde se platí mýtné podle ujeté vzdálenosti. Stejně se platí i v Řecku. Na turecké hranici přecházíte na systém HGS pro zahraniční značky a s sebou potřebujete zelenou kartu.
Do Alp: Rakousko, Švýcarsko a Itálie
Na klasický okruh po alpských průsmycích stačí roční švýcarská známka a rakouský Pickerl; pamatujte ale na rakouské tunely s úsekovým mýtným na A10 a A13 a na to, že Gotthard nic navíc nestojí. Kdo jede do Itálie přes Brenner, potřebuje rakouskou známku na A12, zatímco na samotné A13 se místo známky platí úsekové mýtné. V Itálii pak následuje mýtné podle ujeté vzdálenosti. Na každé hranici se mění i rychlostní limity, proto si je před cestou ověřte.
Do Německa a Polska bez známky
S českou e-známkou dojedete po dálnici až k hranici a dál už žádnou známku nekupujete: Německo pro osobní auta nemá ani známku, ani mýtné a polské státní dálnice jsou pro osobní auta od roku 2023 zdarma. V Polsku zůstalo mýtné jen na několika soukromě provozovaných úsecích A1, A2 a A4.
Nejčastější chyby s dálničními známkami v Evropě
Spoléhat na jednu známku pro celou EvropuCeloevropská dálniční známka pro osobní auta neexistuje a nikdy neexistovala. Devět zemí znamená devět samostatných známek a každá známka platí jen v hranicích své země.
Myslet si, že 1denní známka platí 24 hodinV Česku, Maďarsku, Rakousku a Rumunsku platí denní známka na kalendářní den do půlnoci, ne 24 hodin od nákupu. Když ji koupíte v 15:00, platí už jen devět hodin.
Kupovat rakouskou roční známku online večer před cestouElektronická dvouměsíční a roční známka koupená online platí nejdříve od 18. dne po nákupu. Kdo kupuje na poslední chvíli, musí sáhnout po 1denní nebo 10denní variantě, nebo si známku koupit osobně na prodejním místě.
Volit levnější třídu pro dodávku nebo obytný vůzSlovinská třída 2B existuje právě kvůli vysokým vozidlům. Špatná třída se tam počítá, jako byste známku neměli.
Zapomenout na přívěsŠvýcarsko vyžaduje samostatnou známku pro každý přívěs. Bulharsko a Slovensko ji chtějí, když souprava přesáhne 3,5 t. Česko a Slovinsko nikdy. Ověřujte si to v každé zemi zvlášť, ne podle zvyku.
Spoléhat na půjčovnuAuta z místních půjčoven mívají známku jen pro zemi, kde jste si je půjčili, a nic pro země, do kterých pak vjedete. Pokuta jde za řidičem, proto si platnost na celé trase ověřte dřív, než vyjedete z parkoviště.
Myslet si, že bez závor nejsou kontrolyVšechny země s dálniční známkou dnes kontrolují kamerami ANPR nebo při výjezdu ze země a v rámci přeshraniční spolupráce v EU vám pokuty přijdou až domů. Kde chybí budka, stojí kamera.
Jak si pořídit všechny známky ještě před hranicí
1
Projděte si trasu podle tabulky výše
Sepište si všechny země s dálniční známkou, kterými trasa vede, i ty, kterými jen hodinu projíždíte. Kamera nerozlišuje mezi dovolenou a zkratkou.
2
Slaďte platnost s termíny cesty
Při výběru platnosti myslete na pravidlo kalendářního dne, na týdenní minimum ve Slovinsku a na výhradně roční známku ve Švýcarsku. Pokud vyjdou výhodněji dvě krátké známky než jedna dlouhá, nastavte známce na cestu zpět pozdější začátek platnosti.
3
Kupte je jedním nákupem, rovnou na registrační značku
Vignetim zaregistruje elektronické známky pro Bulharsko, Česko, Moldavsko, Rumunsko, Slovensko, Slovinsko a Švýcarsko přímo na registrační značku a potvrzení vám během několika minut přijde e-mailem. Rakouskou známku kupte v oficiálním e-shopu nebo aplikaci ASFINAG.
4
Zadejte registrační značku bez chyb
Překlep ve značce je nejčastějším důvodem, proč platně koupená známka neprojde kamerovou kontrolou. Pište velkými písmeny a bez mezer, dejte pozor na záměnu O a 0 a nezapomeňte správně vyplnit zemi registrace.
5
Jeďte bez zastavování
Na čelní sklo nic lepit nemusíte; výjimkou jsou Rakousko a Švýcarsko, pokud si tam zvolíte nálepku. Všude jinde už kamery značku znají.
Čísla mluví jasně. Jediná zapomenutá známka stojí víc než krátkodobé známky na celou trasu: 300 € ve Slovinsku, 200 € náhradního mýtného v Rakousku, a pokuta vám navíc přijde až domů. Vyřiďte známky na celou trasu najednou ještě před odjezdem a máte klid.
Časté dotazy k dálničním známkám v Evropě
Které země v Evropě vyžadují v roce 2026 dálniční známku?
Devět: Bulharsko, Česko, Maďarsko, Moldavsko, Rakousko, Rumunsko, Slovensko, Slovinsko a Švýcarsko. Lichtenštejnsko pokrývá švýcarská známka. Všechny ostatní evropské země vybírají mýtné podle ujeté vzdálenosti, jen za jednotlivé přejezdy, nebo nic.
Existuje jedna dálniční známka pro celou Evropu?
Ne, a nikdy neexistovala. Každá země provozuje vlastní systém, který platí jen na její silniční síti. Podobně znějící Eurovignette je systém pro těžká nákladní vozidla nad 3,5 t a na osobní auta se nikdy nevztahoval.
Potřebuji dálniční známku do Německa?
Ne. Německo nemá dálniční známku ani obecné mýtné pro osobní auta; plánovaný poplatek pro osobní auta zrušil v roce 2019 Soudní dvůr EU a nikdy nebyl zaveden. Německé mýtné Lkw-Maut platí jen nákladní auta.
Mají Francie, Itálie nebo Španělsko dálniční známku?
Ne. Všechny tři vybírají mýtné podle ujeté vzdálenosti na mýtnicích a mýtných branách. Francouzská plaketa Crit'Air je emisní plaketa pro nízkoemisní zóny, ne známka za užívání silnic, i když na čelním skle vypadá podobně.
Potřebuji do Chorvatska dálniční známku?
Ne. Chorvatsko vybírá na dálnicích mýtné podle ujeté vzdálenosti. Cestou ze severu ale obvykle potřebujete slovinskou nebo maďarskou známku, abyste se k chorvatské hranici vůbec dostali; tam systém dálničních známek končí.
Potřebují motocykly dálniční známku?
V Rakousku, ve Slovinsku, ve Švýcarsku a v Maďarsku ano, obvykle za sníženou sazbu ve vlastní kategorii. V Česku, na Slovensku, v Bulharsku, Rumunsku a Moldavsku motocykly do systému nespadají a jezdí zdarma.
Potřebuje přívěs nebo karavan vlastní známku?
Záleží na zemi. Švýcarsko vyžaduje samostatnou známku pro přívěs vždy. Bulharsko a Slovensko ji vyžadují, když souprava auta s přívěsem přesáhne 3,5 t. V Česku a ve Slovinsku přívěs vždy pokrývá známka tažného vozidla.
Jsou elektromobily od dálničních známek osvobozené?
Téměř nikde. Výjimkou je Česko, kde čistě elektrická auta a auta na vodík jezdí zdarma; vozidla registrovaná v zahraničí ale musí osvobození předem nahlásit v systému eDálnice. Všude jinde se platí bez ohledu na pohon.
Jakou nejkratší známku si mohu koupit na průjezd?
Jednodenní známku nabízí Bulharsko, Česko, Maďarsko, Rakousko, Rumunsko a Slovensko. Ve Slovinsku je nejkratší týdenní známka, v Moldavsku sedmidenní a Švýcarsko prodává jen roční, takže průjezd Švýcarskem stojí stejně jako celý rok.
Co se stane, když pojedu bez dálniční známky?
Kamera nebo hraniční kontrola zachytí registrační značku a přijde sankce: částky na místě se pohybují od desítek eur po několik stovek, v Rakousku činí náhradní mýtné 200 €, ve Slovinsku pevná pokuta 300 €. Země EU v rámci přeshraniční spolupráce posílají pokuty až na vaši adresu v Česku a Švýcarsko může nezaplacenou pokutu vymáhat při vašem příštím vjezdu.
Kontroluje se dálniční známka na hranici?
Celník nebo policista ji kontroluje jen výjimečně. Většina zemí s dálniční známkou je ve schengenském prostoru, takže na hranicích obvykle nikdo nestojí; kontroly probíhají přímo na silnici pomocí kamer ANPR. Výjimkami jsou Moldavsko, které elektronický záznam kontroluje při výjezdu, a Švýcarsko, kde vás může na přechodu zkontrolovat celník.
Potřebuji do Turecka dálniční známku?
Ne. Na tureckých dálnicích se platí přes HGS, plně elektronické mýtné podle ujeté vzdálenosti, a auta se zahraniční značkou potřebují vlastní účet HGS, který vám aplikace Vignetim založí ještě před hranicí. Pro Turecko se žádná známka ani nálepka neprodává.
Devět zemí s dálniční známkou, jedna mapa a teď i jeden nákup pro sedm z nich. Ještě před odjezdem si pořiďte všechny elektronické známky, které na trase potřebujete, rovnou na registrační značku, a přes každou hranici pojedete v klidu.
Bezpečná platbaPřímo na registrační značkuPodpora, když ji potřebujete
